Září 2016

Bol to iba príbeh..

28. září 2016 v 11:55 | Májuš |  • Deníček
Teraz už je inde, už im to nevýde.. Nikdy sa nesplní, to čo sa malo stať.

Bože, zas poslouchám tadyk takový sračky a to jenom proto, že mám depku. Ani nevíte, jak moc mě to ničí! On mě ničí. Jenže on o tom vůbec neví, jak moc to bolí. Furt myslet na ten krásný úsměv a na tu jeho vůni. Na jeho smích a na jeho kouzelný oči. Nedokážu to už dál! Ať mě třeba pošle do prdele, ale ať mě neignoruje. Dneska se mi o nás dvou zdálo. Měli jsme sraz na parkovišti, poslední šance. A on tam fakt přijel. Dovezl mi Toffifee a kytičku. Políbili jsme se. V tu chvíli jsem se vzbudila a vzpomínala, jaký to bylo, když jsme se poprvé políbili. Něco kouzelnýho to bylo. Nic lepšího jsem v životě neokusila. Je to pro mě zakázaný ovoce.

Já už dál nemůžu, už mě to ubíjí. Každou minutou myšlením na něho postupně umírá kousek mě. A já mám pocit že už jsem úplně mrtvá..


budeš mě pořád stejně milovat?

22. září 2016 v 20:16 | Májuš |  • Deníček

Ubližuješ mi a vůbec nevíš, jak moc to bolí. Jenom si se mnou pohráváš. Ale já nejsem hračka, ani tvůj majetek. Svým způsobem je celé mé srdce jen tvoje. A ty už to dva roky nemůžeš pochopit. Pořád se bojíš. Nedáš mi přítežitost ti to dokázat. Proč mě necháváš furt jen odejít? Čekám, až mě zastavíš. Ale to ty neuděláš. Radši si budeš o samotě bušit hlavou do hlavy, žes mě nechal odejít. Ale nic pro to neuděláš. Už na to nemám sílu. Už jsem z tebe vyčerpaná. Snažím se na tebe nemyslet, ale nedá se to. Když už jen na chvilku kouknu na jinýho, vždycky si vzpomenu na tebe. Vždycky u mě budeš na prvním místě ty. A už dva roky jsi. Tak proč to furt nedokážeš pochopit?