nemůžeš dýchat

19. dubna 2016 v 15:28 | Májuš |  • Deníček

ten pocit, když už se kompletně složíš, protože to nedáváš. bum a je to tu. teda bylo. byla jsem tu v neděli na pokoji sama. řeknu si, jo, pustím si písničky, však pohoda. do toho vzpomínky, touha a strach. a je tu histerickej záchvat. nemůžeš dýchat a jenom řveš, nejde to zastavit. už mě to tu nebaví. škola se sere, nevím, jestli půjdu k maturitě, toužím po někom, kdo o to evidentně nestojí, doma na nic a k tomu není nikdo, kdo by mě vyslechl. nemůžu dýchat, návaly horka. furt řveš. přijde morka, řekne ti "nebeč" a ty se rozbrečíš ještě víc... no jo, každý máme nějakou takovou slabou chvilku. já ji teď mívám bohužel celkem často. ale aspoň už jsem z ekonomiky puštěná k maturitě! tudíž opravdu už skoro za 2 týdny! waw, měla bych jít číst. ještě mi zbývá asi 5 knížek. no nic, musím to o svaťáku dohnat.

sere mě. sere mě, že neví co chce. buď mě chce nebo nechce. nic jinýho mezi tím není. a to on nedokáže pochopit. já vím že chce, on ví že chci já, ale prostě to nějak nejde. ten pocit, když po někom toužíš. už je to skoro rok. času měl dost. mám se na to vykašlat a vzdát se boje nebo to pořád zkoušet dál? těžká otázka. už na to nemám. už to nedávám. uvidím ho v sobotu na svatbě, budem spolu obývat jednu místnost od rána do večera. nemáme problém se bavit. máme problém se bavit spolu o nás. já už dál prostě nemůzu..

na závěr se vám pochlubím tablovkou
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Klik?

Klik

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama