feel pain

12. dubna 2017 v 21:47 | Májuš |  • Deníček

Proč to tak strašně moc bolí. Proč nás, když jsme byli malí, nikdo neupozornil, že ta tak strašně bolí když se zamilujete. Ale proč? Taková odporná tupá bolest na srdci, kdy ani pláč nepomůže. Nemůžeš jíst, nemůžeš se smát, nemůžeš spát, protože furt myslíš na to, jak je s ní. Jak je s ní a přitom mohl být s tebou, kdyby chtěl. A co ty bys za to dala. I po tom všem. I po těch všech ubrečených nocích a svíjení se v bolestech a naříkání. Kdy už si konečně uvědomí, co mohl mít a přitom to ztratil. A jak moc mi tím ublížil.. To se jen tak nezahojí. Hojí se to už 2 roky a pořád je to čerstvá rána. Neuzavřená kapitola. Jak mi řekla Dinka "Niektoré kapitoly sa neuzavrú nikdy, miláčik."
 

popiccci

25. března 2017 v 20:21 | Májuš |  • Deníček
Ten pocit, když je všechno úplně na kokot. Ve škole se nedaří, doma nic moc, peněz mám málo, chlapa nemám, jsem totally in love do jednoho idiota, který nemá zájem. Druhý naopak zájem má, ale čas si na mě neudělá. Ale mě už nebaví dělat všem jenom kkta který poslouchá a nic neříká. Když má někdo depku, jsem ochotna tam hned dojet. Proč tohoto nejsou schopni ostatní? Zajímavé. Ostatní mají problémy ale já je mít prostě nemůžu. Nebo můžu, ale nesmím to dát najevo. Tak to v sobě dusím, protože to nikoho nezajímá, že se něco děje. A pak jednoho dne vybuchnu jak načasovaná bomba. Už jsem takhle vybuchla před týdnem a znova už nechcu. Proč tu není nikdo pro mě? Ještě že můj pes neumí mluvit. Ví toho až moc..

Toto je evidentně má jediná láska opačného pohlaví. Nejde ho nemilovat. Když uteču, tak jedině s ním. Archi <3

Send my love to your new lover.

16. března 2017 v 20:28 | Májuš |  • Deníček

Jak dokáže jedna jediná věta zkazit člověku celý den. Jedna hloupá věta....

Kdyby aspoň nešlo o NĚJ. Mám pocit, že všechno se točí kolem NĚHO. A že ostatní mi to dělají naschvál, když o NĚM mluví. Přes půl roku jsem ho neviděla. A nevím jestli ho chci vidět. Když už jsem svoje srdce konečně přesvědčila o tom, že už mi ubližovat nebude, že už se jen tak nedám, že už to překonám, že už na něj zapomenu, tak se tu najednou objeví. Jako blesk z čistýho nebe. Nevím, co to se mnou udělá, pokud se za týden potkáme. Nevím, jestli to zvládnu. Při každé myšlence na něj mě přepadne deprese a pocit úzkosti. Jako by na světě neexistovalo nic jinýho, je MY. My dva. Bude mě vůbec chtít vidět, po tom všem? Chci, aby viděl, že jsem konečně šťastná. Šťastná bez něj. Dokážu se tak tvářit? Protože nejsem..

Kam dál

Reklama